čtvrtek 4. října 2012

Sebeláska

Jak tento článek začít? .. MÁM SE RÁDA !! Všichni si teď povinně nahlas či pro sebe řekněte: mám se ráda! Usmějte se, jak uvnitř, tak vykouzlete úsměv na tváři. Důležité je si tuto možná strohou, ale velmi silnou větu či myšlenku převést do vašeho podvědomí. Přijměte ji jako fakt. Je to opravdu první krok k vašemu úspěchu, jakémukoliv. Tímto se vám otevírá cesta všech možností a vy můžete ovlivnit vaši budoucnost.

Někdo nad tímto článkem mávne rukou a zavře prohlížeč, pro někoho to ale může být životní problém, který musí (ano, opravdu musí) překonat. Jiná cesta není. Bez sebelásky se nehnete dál. Nepřijde k vám sama od sebe, musí se na ní pracovat a to tvrdě. To je to, co si poslední měsíce uvědomuji a co mi bránilo v rozletu.

Neříkám, že na mě není nic, co bych neměla ráda, ale neberu svojí osobnost jen jako 5 kilo tuku nebo pár uhříků, ano, je to váš vzhled, na kterém se ale dá pracovat, ale milovat se jako osobnost se vším všudy, je něco jiného. Nějaká žena si může říct, jak se můžu mít ráda s takovým/ou ... (doplňte si, co chcete). Ano, možná nejste dokonalá, kdo je? Nikdo. Nemůžete stavět jen na vzhledu, tím se nic nezmění, věčné sebelitování, jak se člověku nedaří, jak je tlustý, ošklivý, neschopný a že život je nefér, je zbytečné. K ničemu vám to nepomůže. Je to neustále se opakující spirála, ze které vyjdete jen sebeláskou. Uvědomte si sama sebe a třeba si i vsugerujte, že se máte ráda, protože postupem času se to začne měnit. Neslibuji vám zázrak, budete to pořád vy, ale vnitřně šťastnější a vyrovnanější.

Proč vlastně píši tento článek? Možná jsem mladá, ale život si se mnou už vážně pohrál (proč, jak, co ... o tom možná jindy). V pubertě jsem hodně vnitřně trpěla, vše, co se stalo mě nebo mému okolí jsem sváděla na sebe. Vnitřně jsem se deptala, byla nešťastná, roztěkaná a absolutně nevyrovnaná. Nic se mi nedařilo, neměla jsem na sobě ráda nic a nechápala jsem, jak se na mě někomu něco může líbit. Možná jsem byla i věčně zklamaná perfekcionistka, co na sebe klade vysoké nároky. Ať už důvod byl jakýkoliv, slovo sebeláska nepatřilo do mého slovníku. Až několik měsíců zpátky jsem si začala sama sebe uvědomovat, chápat svůj charakter, jaká jsem, poznávat samu sebe a konečně se začít mít ráda. Je to běh na dlouhou trať. Neříkám, že jsem se vším spokojená, nejsem, protože i trocha nespokojenosti je dobrá, je to to, co vás žene dál, ale primárně se mám ráda a zlepšuji na sobě, co se dá. Vím, že charakter nelze změnit, ale neustále se můžeme učit, jak s ním pracovat. Odměnou bude zdravé sebevědomí.

Pár tipů, které můžete použít:

  • Podle mě první, co byste měli dělat je netrestat se za nic. Všechno jde vyřešit jinak než ubližováním sama sebe, když vy jste to jediné, co s vámi bude celý život a upřímnost nade vše, vy jste sama sobě tím nejcennějším !
  • Přestaňte tolik přemýšlet o sobě. Ups, to dělá velký problém i mě. Neustále přemýšlení, přemýšlení a přemýšlení. Člověku jde tomu hlava kolem a nic stejně nevymyslí. 
  • Nemějte na sebe příliš velká až nerealizovatelné nároky, nejste stroj, jste pořád člověk, který nemůže být pořád aktivní, odpočívejte, relaxujte, pečujte o sobe bez jakýchkoliv výčitek.
  • Buďte také chvíli sama se sebou a začněte poznávat, kdo jste a co očekáváte od života
  • Přijměte se i se svými špatnými vlastnostmi a přestaňte si litovat.
  • Snažte se myslet pozitivně, když vám to někdy nepůjde, toto se ale dá naučit, může mít jakékoliv výmluvy, ale pravda je taková, že tuto schopnost si můžete osvojit, už jen kvůli tomu, že čtete tento článek.

Důležité upozornění na závěr, jak vás může mít někdo ráda, když nemáte ráda sama sebe?

A co vy? Jak jste na tom? Máte se rádi? S čím jste na sobě nespokojení?

8 komentářů:

  1. Krásný článek! Já už sama sebe začínám mít ráda, ale dříve tak tomu nebylo. I teď mě občas přepadne špatná nálada a já si zase připadam nemožná.. zrovna teď jsem měla takové období, ale včas jsem si uvědomila, co dělám špatně a už je mi líp. Jde hlavně o ty přehnané nároky, které jsem na sebe kladla. Být dokonalá ve cvičení, v jídle, v práci, ve škole, mít doma naklizeno a uvařeno. To prostě nejde každý den na 100 % - nejsme roboti...Jinak každý má svůj životní příběh a i ten můj má hodně smutné kapitoly, ale to už je prostě život. My se přece nedáme, ne? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) .. přesně tak, v dnešní době je to těžké, očekává se od nás, že budeme po všech směrech dokonalé. Důležité je najít si tu správnou bilanci mezi aktivitami. Jsem ráda, že si to překonala, každý má někdy horší dny, kdy má náladu se vším praštit, důležité je to překonat a jít dál :) což si zvládla, šikula :)

      Vymazat
  2. já si tak úplně nejsem jistá, jak na tom se svou sebeláskou jsem. kéž by se to dalo nějak změřit nebo určit, protože já sama nevím. chci se mít ráda a vypěstovat si zdravou sebelásku. jsou věci, se kterými jsem na sobě nespkojená. bojuju s tím půlku života a je to jen horší. a jsem z toh o to více nešťastná. je to jenom o vůli a tu mám slabou, vzdávat se ale určitě nechci, to bych umřela na nešťastnost a určitě bych sama sebe ráda neměla. jsou dny, kdy se mi daří a já jsem na sebe pyšná, ale jak mě přemůže mé pohodlné já, je to zase kdesi ...
    a tak mám docela dilema, co se sebou dělat ... cítím se takhle trochu rozpolceně.

    jinak ti děkuji za tenhle článek, je pěkný a zrovna je to věc, o které teď přemýšlím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje pohodlné já taky nemám ráda, jsem tak trochu melancholik, takže to moc dobře znám. Je dobré si každý den něco najít, co ti bude posilovat motivaci, rozveselovat tě a připomínat, že ty na to máš. Já jsem asi před měsícem a půl začala cvičit každé ráno jógu podle videa a cvičitelka ji vždycky tak hezky ukončí, že jsem pak uklidněná a mám příjemný pocit uvnitř. Je spousta možností. Ale je fakt, že někdy mi nepomůže absolutně nic, ale co se dá dělat každý den není posvícení. Musíme na sobě pracovat a brát to s klidem. Když se můžou mít rádi i jiní lidé, tak my taky !! :)

      Vymazat
  3. Je to spousta pravdy. Já osobně se snažím být pozitivní a k tomu prostě patří i ta sebeláska, samozřejmě jsou věci, které bych i změnila...ale myslím, že k tomu mít se rád člověk musí dojít a každému to trvá jinou dobu...je to ale jeden z důležitých faktorů ke spokojenému a vyrovnanému životu;)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju! Tohle jsem potřebovala!:) Úžasný článek:))

    OdpovědětVymazat

Okomentujte, každý komentář udělá radost :)